Narodila jsem se na jaře roku 1966 v Českém Brodě. Moje lektoření v Odyssee začalo rokem 2006, kdy jsem spolulektořila první hravý kurz s Michalem Dubcem, se studenty gymnázia a jejich super třídní profesorkou. Pak mě přizval Vláďa Srb ke spolupráci na projektu pro vzdělávání učitelů. Dětem i dospělým se věnuji stále, pracovně - osobnostnímu rozvoji, i ve volném čase - v indiánském oddíle.
V přírodě nacházím svobodu. Kdykoli jsem venku, nevycházím z úžasu. Na první sníh si musím sáhnout, až mě zastudí. Baví mě lyžování a chodit pěšky. Léto bez táboření v týpí si nedovedu představit. Ráda čtu knížky i v mapách. Naplňuje mě štěstím vymýšlet a dávat dárky. Ráda pro někoho vařím. A když o tom tak přemýšlím, baví mě vlastně všechno, co dělám , i to, do čeho se mi předtím nechtělo…
Zážitkem je pro mě můj život. Dosud se nic nevyrovnalo pocitu, který jsem zažila dvakrát po naroze- ní mých dětí. Radost mám vždy ze setkání s blízkými lidmi, ze spolupráce s nadšenými učiteli, když vidím hrát si malé děti… Skvělé je, když se na mě někdo usměje.
Mým nejoblíbenějším místem na světě je hora Kozákov. Je z ní rozhled do kraje, dolů z kopce se dá sbíhat loukou, můžete válet sudy, obdivovat pupavy a slunit se v mateřídoušce… Jídlem, kterému tady nikdy neodolám, jsou bramborové švestkové knedlíky a bramborák.
Odmalička jsem si ráda hrála na schovávanou a ve škole piškvorky. Spoustu času jsem trávila u knížek a v naší zahradě. S kamarádkou jsme si hrály na indiány, tajné písmo máme dodnes. Ze všeho nejradši jsem lezla po stromech. Trhat třešně do pusy je super, zkuste to taky…

Ivana očima kolegů:

Kolegové si cení především Ivaniny velké energie projevované s radostí, její otevřenosti, organizačních schopností a moudrosti.